Před více než rokem jsme začali připravovat připomenutí událostí, které poznamenaly život celých generací. Ať už bereme události na Bílé hoře jako vítězství nebo prohru je jisté, že pro řadu rodin znamenala Bílá hora ztrátu někoho blízkého, někoho, koho měli rádi, někoho kdo je miloval. Nenašel se nikdo, koho by se následující události nějakým způsobem nedotkly. Lidé přicházeli o majetek, o naději a možná i o iluze. A to jak vítězové, tak poražení.
Před rokem jsme ani nepřemýšleli o tom, že i my si budeme muset klást základní otázky o našich hodnotách a letos, po roce života s jedním nepatrným virem, se musíme, chtě nechtě ptát, zda jistota kulturnosti Evropy je opravdu jistotou, nebo jen jakousi iluzí, o kterou právě teď přicházíme.
Koncerty, které připravil sbor Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy a orchestr Consortium musicum, a které odehraje jen orchestr, protože sbor nemá možnost se zapojit, chtějí všem říct, že v nás tyto iluze a naděje stále ještě jsou.
I po nucené přestávce pokračujeme s Café Jednorožec v promítání z filmů z projektu Jeden svět. Přijďte se podívat.
Ahoj, robote / Hi, AI
Režie: Isa Willinger Německo | 2019 | 88 minut 15. června 2020 v 19.00* hodin
Humanoidní roboti se začleňují do života na planetě stále více. Pracují na recepcích, v obchodních centrech nebo jako kuchaři či turističtí průvodci. A pomalu se vkrádají i do našich každodenních osobních životů.
Mladý Texasan Chuck a japonská starší dáma Sakuraj mají jedno společné – trpí samotou. Chuck si rodinu ještě nezaložil, na Sakuraj nemají děti a vnoučata tolik času. Do života obou nyní proniká nečekaný přírůstek – robot vybavený umělou inteligencí, jenž jim má dělat společnost. Dokonalá žena a věčné dítě se pokusí nahradit prázdná místa. Vzniklé interakce se pohybují na hraně komedie a tísnivosti. Je hledání blízkosti u stále ještě nemotorných programů neetické a zoufalé, nebo jsou hrdinové dokumentu jen o pár let napřed? Bude vztah s dokonalou umělou inteligencí stejně hodnotný jako s druhou lidskou bytostí?
Třetí ročník Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět Sušice proběhne od 31. března do 3. dubna 2020.
S Café Jednorožec pokračujeme v promítání dalším z filmů z projektu Jeden svět. Tentokrát jsme se ale ještě spojili Jedním světem a uspořádali v rámci předprojekce doprovodný program. Od 16.30 se můžete těšit na SWAP bazárek neboli ekologický výměnný bazar, kam můžete přinést vyměnit semínka i sazeničky.
Ohrožená semínka / Seed: The Untold Story
Režie: Taggart Siegel, Jon Betz USA | 2016 | 94 minut 10. března 2020 v 18.30* hodin
Kousek za polárním kruhem na ostrově Špicberky stojí betonová stavba připomínající atomový kryt. Nacházejí se v ní tisíce rostlinných semen z celého světa, které jsou tu střeženy před možnými globálními krizemi. Podobných semenných bank je po celém světě několik. Každé semeno totiž v sobě koncentruje a nese minulé životní cykly přírody i člověka a je současně zárodkem budoucích. Farmáři a ostatní aktivisté se snaží uchránit poslední zbytky lokálních rostlinných variant, které ve světě geneticky modifikovaného typu zemědělství zbývají. Proti potravinářským nadnárodním gigantům se zdá jejich boj jako výkřik do tmy. Avšak kdo ví, zda tyto banky nebude lidstvo již brzy nezbytně potřebovat.
* Upozorňujeme, že čas je přibližný a může se trochu posunout k devatenácté hodině. Než si diváci objednají svou kávu… Děkujeme za pochopení.
S Café Jednorožec pokračujeme v promítání dalším z filmů z projektu Jeden svět. Přijďte se podívat.
Bohové z Molenbeeku / Aatos ja Amine
Režie: Reetta Huhtanen Finsko | 2019 | 73 minut 13. ledna 2020 v 18.30* hodin
Poetický film o přátelství tří dětí uprostřed bruselské čtvrti Molenbeek, místa soužití mnoha kultur a vyznání, které po teroristických útocích v Paříži a v Bruselu v roce 2016 získalo pověst líhně islámského terorismu.
„Amine, víš, co je muslim?“ ptá se šestiletý finsko-chilský chlapec Aatos svého nejlepšího kamaráda, jehož rodina pochází z Maroka. „To je někdo, kdo nejí vepřové maso,“ vysvětlí mu Amine. Dny tří nerozlučných kamarádů, dvou chlapců a jejich kamarádky, sousedů v bruselské čtvrti Molenbeek, jsou naplněny bohatou dětskou fantazií a bezstarostným hraním. Zatímco v ulicích se demonstruje proti terorismu a Evropa je otřesena, mysl chlapců nezaměstnává nic menšího než přemítání o Bohu a o bozích. Existuje Bůh? A který je nejlepší?
* Upozorňujeme, že čas je přibližný a může se trochu posunout k devatenácté hodině. Než si diváci objednají svou kávu… Děkujeme za pochopení.
pátek 29. listopadu 2019 od 19 hodin refektář jezuitské koleje (vchod z nádvoří koleje)
Carlo Luigi Pietragrua (1665–1726) – Laetatus sum (1713) P. Gunther Jacob, OSB. – Te Deum in B (1714) Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum
Slavnostní otevření refektáře bývalé jezuitské koleje v Klatovech vnímáme jako úspěšné završení našich dlouhodobých snah dostat tento nádherný prostor do povědomí nejen klatovské kulturní a hudbymilovné veřejnosti. Díky přispění Města Klatovy i Plzeňského kraje se tento prostor po dlouhé době opět zpřístupní ve svém původním lesku a nádheře.
V rámci koncertu během znovuotevření refektáře uvedeme žalm 122 Laetatus sum(Zaradoval jsem se, když mi řekli: do domu Hospodinova půjdeme) ve starém stylu (in stile antico)od drážďanského skladatele Carola Luigiho Pietragruy, jenž působil u drážďanského dvora a komponoval pro zdejší jezuity. Námět žalmu, stejně jako prostředí a doba jeho vzniku tak úzce souvisejí se slavnostní příležitostí tohoto vystoupení. Skladba vznikla patrně 1. května 1713.
Vystoupení doplníme slavnostním Te Deum in B českého barokního skladatele P. Gunthera Jacoba, jenž pocházel ze sudetských oblastí jihozápadních Čech. Rodák z Gossengrün (Krajková) přirozeně lnul k česko-bavorskému pohraničnímu regionu. Hudební vzdělání získal v benediktinském klášteře Kladruby, později coby barokní poutník navštěvoval Pannu Marii Klatovskou (pobýval zde od 22. října do 29. listopadu roku 1731) a zavítal i do bavorského Neukirchen b. Hl. Blut.
Te Deum in B zkomponoval G. Jacob v roce 1714, jež slavnostní koncert zakončí jako díkůvzdání za své uzdravení z morové rány v roce 1713. Dílo prozrazuje autorovu zálibu v kompozičních experimentech, jež stály u zrodu Jacobovy originální hudební řeči. I díky nim byly jeho skladby současníky tolik uznávány.
* * *
Žalm Laetatus sumC. L. Pietragruy provedeme v rámci slavnostního požehnání jezuitského refektáře v 16.30.
Jacobovo Te Deum in B uslyšíte v rámci slavnostního otevíracího koncertu, jež začne v 19.00.
Tyto webové stránky používají soubory cookies, abychom vám mohli poskytnout co nejlepší uživatelský zážitek. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání, když se na naše webové stránky vrátíte, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webových stránek považujete za nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
