neděle 8. listopadu 1620 ze zámku v Nebílovech.
Před více než rokem jsme začali připravovat připomenutí událostí, které poznamenaly život celých generací. Ať už bereme události na Bílé hoře jako vítězství nebo prohru je jisté, že pro řadu rodin znamenala Bílá hora ztrátu někoho blízkého, někoho, koho měli rádi, někoho kdo je miloval. Nenašel se nikdo, koho by se následující události nějakým způsobem nedotkly. Lidé přicházeli o majetek, o naději a možná i o iluze. A to jak vítězové, tak poražení.
Před rokem jsme ani nepřemýšleli o tom, že i my si budeme muset klást základní otázky o našich hodnotách a letos, po roce života s jedním nepatrným virem, se musíme, chtě nechtě ptát, zda jistota kulturnosti Evropy je opravdu jistotou, nebo jen jakousi iluzí, o kterou právě teď přicházíme.
Koncerty, které připravil sbor Kolegium pro duchovní hudbu Klatovy a orchestr Consortium musicum, a které odehraje jen orchestr, protože sbor nemá možnost se zapojit, chtějí všem říct, že v nás tyto iluze a naděje stále ještě jsou.
neděle 8. listopadu 1620
Památné střetnutí na Bílé hoře znamená symbolický předěl, jež na dlouhou dobu určilo cestu, kterou se ubíraly české a moravské dějiny. Jeho chápání proto není a nemůže být jednotné. Tradiční český národní výklad v ní vidí dvéře všech našich běd, jež s sebou přinesly konec náboženské svobody, utužení cizí habsburské nadvlády a i počátek národnostního útlaku. Alternativní hlasy zdůrazňují ukončení ohavné rebelie vítězstvím řádně zvoleného panovníka, po němž následovalo politické sjednocení katolické habsburské střední Evropy a v jeho důsledku urychlení pronikání nového kulturního barokního proudu, jenž do zaalpských oblastí proudil z katolické Itálie. Osudový význam bělohorské bitvy si uvědomovali již její současníci a tato její symbolika přetrvává až do dnešních dnů.
Čtyřsetleté výročí této události chtěly formou hudebně literárního pásma připomenout komorní sbor Kolegium pro duchovní hudbu a komorní orchestr Consortium musicum. Dobové verše a texty, jež tento střet a s ním související proměnu dějinného osudu našeho národa popisují, měly být doplněny novodobou ohlasovou poezií, mluvené slovo měla střídat středoevropská katolická duchovní hudba z pobělohorského období ve sborovém podání.
Vystoupení byla plánována na počátek listopadu ve výroční dny bělohorské bitvy. Podivný rok 2020 přinášející nám všem zkušenost ne nepodobnou té barokní však tento záměr překvapivě pozměnil. Díky aktuálním okolnostem musíme rezignovat na účast sboru a hudební podobu tohoto pásma je nutno zredukovat na co nejkomornější obsazení. Načasování vystoupení bylo nutné posunout z dušičkového oktávu počátku listopadu do adventního času. Změn doznal také formát veřejného vystoupení.
Přes všechny tyto posuny však zůstává základní myšlenka projektu zachována. Společně se starými a novými verši zazní barokní hudba, jejímž prostřednictvím můžeme vzdát hold všem, jimž události spojené s rokem 1620 jakýmkoliv způsobem zasáhly do života. Dvě vystoupení realizovaná na významných barokních místech našeho regionu – v refektáři klatovské jezuitské koleje a v sále nebílovského zámku – budou online přenášena do Vašich domovů.
Nečekaný termínový posun však odhaluje nečekané souvislosti. Stejně jako současná debata nad již uplynulým bělohorským výročím volá ke konečnému smíření a nezaujatému vnímání této události, nadcházející adventní čas propůjčuje našemu hudebně-literárnímu setkání novou symboliku. Daleko více nás vyzývá k větší otevřenosti, citlivosti a vstřícnosti vůči nejednoduchým stránkám našich dějin a do značné míry i vůči sobě samým.
Slavnostní koncert k otevření refektáře klatovské jezuitské koleje
pátek 29. listopadu 2019 od 19 hodin
refektář jezuitské koleje (vchod z nádvoří koleje)
Carlo Luigi Pietragrua (1665–1726) – Laetatus sum (1713)
P. Gunther Jacob, OSB. – Te Deum in B (1714)
Kolegium pro duchovní hudbu & Consortium musicum
Slavnostní otevření refektáře bývalé jezuitské koleje v Klatovech vnímáme jako úspěšné završení našich dlouhodobých snah dostat tento nádherný prostor do povědomí nejen klatovské kulturní a hudbymilovné veřejnosti. Díky přispění Města Klatovy i Plzeňského kraje se tento prostor po dlouhé době opět zpřístupní ve svém původním lesku a nádheře.
V rámci koncertu během znovuotevření refektáře uvedeme žalm 122 Laetatus sum (Zaradoval jsem se, když mi řekli: do domu Hospodinova půjdeme) ve starém stylu (in stile antico)od drážďanského skladatele Carola Luigiho Pietragruy, jenž působil u drážďanského dvora a komponoval pro zdejší jezuity. Námět žalmu, stejně jako prostředí a doba jeho vzniku tak úzce souvisejí se slavnostní příležitostí tohoto vystoupení. Skladba vznikla patrně 1. května 1713.
Vystoupení doplníme slavnostním Te Deum in B českého barokního skladatele P. Gunthera Jacoba, jenž pocházel ze sudetských oblastí jihozápadních Čech. Rodák z Gossengrün (Krajková) přirozeně lnul k česko-bavorskému pohraničnímu regionu. Hudební vzdělání získal v benediktinském klášteře Kladruby, později coby barokní poutník navštěvoval Pannu Marii Klatovskou (pobýval zde od 22. října do 29. listopadu roku 1731) a zavítal i do bavorského Neukirchen b. Hl. Blut.
Te Deum in B zkomponoval G. Jacob v roce 1714, jež slavnostní koncert zakončí jako díkůvzdání za své uzdravení z morové rány v roce 1713. Dílo prozrazuje autorovu zálibu v kompozičních experimentech, jež stály u zrodu Jacobovy originální hudební řeči. I díky nim byly jeho skladby současníky tolik uznávány.
* * *
Žalm Laetatus sum C. L. Pietragruy provedeme v rámci slavnostního požehnání jezuitského refektáře v 16.30.
Jacobovo Te Deum in B uslyšíte v rámci slavnostního otevíracího koncertu, jež začne v 19.00.
